Vyšší odborná škola DAKOL
a Střední škola DAKOL, o. p. s.
Střední odborné učiliště
DAKOL, s. r. o.
Vlastník certifikátu dle
ČSN ISO 9001:2009
a IQNET 9004:2010
ALEXANDRA MARTINEC KOSŇOVSKÁ
Alexandra úspěšně ukončila čtyřletý studijní obor Hotelnictví a turismus na Střední škole DAKOL v roce 2001. V průběhu studia se zúčastnila několika zahraničních stáží v Chorvatsku a ve Francii. Po maturitě absolvovala doplňkové pedagogické studium na vysoké škole v Ostravě. Po absolvování vysoké školy začala pracovat na Vyšší odborné škole DAKOL v Petrovicích u Karviné jako učitelka odborného výcviku v oboru stolničení a vaření. V roce 2003 se rozhodla, že půjde nabrat praktické i jazykové zkušenosti do Velké Británie. Po tříletém působení v zahraničí se vrátila zpět do Česka a nastoupila v Léčebných lázních Bohdaneč a.s. jako provozní lázeňské café a restaurantu. V současné době zde zastává funkci manažerky gastronomických služeb.
PAVEL SMETANA
Pavel Smetana absolvoval Vyšší odbornou školu DAKOL v roce 2007. Při studiu se mu naskytla možnost zahraničních stáží a pracovních pobytů v Lucembursku. Neváhal a vydal se do malé země ležící mezi Německem, Francií a Belgií. V malém městečku Vianden, které profituje z čilého turistického ruchu, získal práci v jednom z tamních hotelů, kde působí jako barman a číšník už sedmým rokem. Proč právě Lucembursko? „K rozhodnutí pracovat v cizině mě vedla situace v České republice, kde se dala dobře placená práce sehnat pouze v Praze, kde jsem to také pět zkoušel, ale neviděl jsem v tom žádnou perspektivu," říká dnes Pavel. Žít v cizině předpokládá naučit se dobře jazyk aspoň té země, kde člověk žije. Pavel Smetana říká, že se dnes bez problémů domluví německy, anglicky a francouzsky. Nezastírá ale, že velkou motivací, proč pracovat v cizině, daleko od domova a přátel, jsou také peníze. Ale nejen ty, které si vydělá přímo v práci. Lucembursko jako nejbohatší stát Evropy je velkorysé vůči těm, kdo tam pracují, a tak i cizinec, který tam odpracuje minimálně 14 let, může poté pobírat nemalou doživotní rentu.
Zde si můžete přečíst článek, který vyšel v Karvinském deníku, duben 2011. (formát PDF, cca 500 kB)